Semestrální práce TWS

Stůl a monitor: nikde ne proti oknu

Při rozmisťování nábytku je třeba dbát zejména na postavení stolu vůči oknu. Stůl, na kterém je postavený monitor počítače, nesmí stát rovnoběžně s oknem. Pokud je umístěn proti oknu, velká světlá plocha působí rušivým dojmem a odvádí pozornost od monitoru. Ten je navíc méně kontrastní, což způsobuje jen další namáhání očí. Pokud byste naopak seděli zády k oknu, dopadající světlo a odlesky činí monitor takřka nečitelným.

Výška stolu by se měla pohybovat mezi 60 a 70 centimetry, podle výšky pracovníka. Horní hrana monitoru by měla být zhruba na úrovni očí. Odborníci doporučují, aby byl monitor co nejdále od zaměstnance, minimálně 30 cm a v optimálním případě 100 cm.

Snížit odlesky na monitoru můžete také tak, že monitor nakloníte mírně vpřed. Další možností je snížit jas a zvýšit kontrast nebo použít filtr na obrazovku.

Máte na výběr? Zvolte LCD nebo notebook

Zdravý člověk z více než čtyř pětin vnímá svět zrakem, zbytek pak připadá na další smyslové orgány. Právě při dlouhodobé práci na počítači je přitom zrak nejvíce namáhanou částí lidského těla. Je to dáno minimálně dvěma faktory: zaostřením oka na jednu vzdálenost a špatným nastavením zobrazovacího zařízení.

To, že oko při pohledu na monitor zůstává dlouho dobu zaostřeno na určitou vzdálenost, samozřejmě není přirozené. Tento orgán je určen ke sledování okolí, kde jsou různé objekty v různé vzdálenosti. Fixace oka na neměnnou vzdálenost může po delší době způsobit vady zraku. Kdykoliv je to jen trochu možné, odvraťte zrak od monitoru a prohlížejte si okolí a vzdálenější objekty. Od věci také nejsou malé přestávky, kdy můžete nejen protáhnout tělo, ale také si udělat pár očních cviků.

Mnoho pro své oči můžete také udělat správným nastavením monitoru. Jas a kontrast by vždy měly odpovídat okolnímu prostředí. Během dne by jejich úroveň měla být větší, než ve večerních hodinách při umělém osvětlení. Mnoho uživatelů ani netuší, že za jejich rychlou oční únavu může nesprávné nastavení obnovovací frekvence monitoru. Kdo pracuje s 60Hz obrazem si koleduje o problémy. Nejméně by se tato hodnota měla pohybovat kolem 75Hz, optimálně 85 Hz a ideálně ještě více. To však platí pro klasické monitory s katodovou trubicí (CRT) a ne pro LCD, kde se obraz vytváří jiným způsobem.

Právě LCD je k očím šetrnější, než CRT monitor. Je to dáno tím, že je obraz na LCD mnohem blíže zobrazení na papíru, než je tomu klasického monitoru. Na druhou stranu nemá některé vlastnosti, které někteří uživatelé vyžadují.

I na obyčejné židli lze správně sedět

Základem správného a zdravého sezení je kvalitní židle. „Při výběru nového křesla je nejdůležitější, aby bylo otáčecí a mělo nastavitelnou výšku sedáku a popř. podpory pro páteř,“ radí doktorka Soukupová těm, kteří si mohou křeslo sami vybrat. Pokud ale nemáte na výběr, i obyčejná židle může zabezpečit zdravé sezení. Správné sezení lze shrnout do jednoduchého hesla: samé pravé úhly. Chodidla jsou položena na zemi nebo na podložce (viz dále), mezi lýtky a stehny je pravý úhel, stejně jako mezi stehny a zády. Pravý úhel by měl být i mezi předloktím a paží. Dlaně by měly být ve stejné úrovni jako klávesnice. Doporučuje se, aby byly podloženy např. gelovou podložkou tak, aby byly spíše výše než klávesnice.

Ergonomie sezení u počítače

Při dlouhém sezení dochází k nerovnoměrnému tlaku na meziobratlové ploténky, což vyvolává bolest. Abyste předešli problémům s páteří, doporučuje se vložit si pod záda (zhruba do oblasti beder) např. složený ručník nebo svetr. Podepření zad v křížové oblasti ulehčuje správné sezení (sedíte vzpřímeně, aniž byste se museli na sezení příliš soustředit, a svaly páteře se méně namáhají). Bederní páteř je díky tomuto jednoduchému triku přirozeně prohnuta. Unaveným zádovým svalům můžete takto ulevit i při dlouhých cestách za volantem

Opěrky, područky, balóny a podložky

Pro ty, kteří to se zdravím sezením myslí skutečně vážně nebo již nějakou poruchou trpí, jsou určeny sofistikované pomůcky. Pokud se ve vaší rodině vyskytly křečové žíly, měli byste se soustředit na jejich prevenci. Kromě častých přestávek v práci a pohybu to může být i pohyblivá masážní podložka pod nohy, která podporuje pohyb nohou, jejich lepší prokrvení a brání tak jejich otokům.

Nafukovací balóny (buďto velké, které nahrazují židli, nebo malé, které se položí na sedák židle) bývají doporučovány jako alternativa k sezení. Balancování na nich se totiž posiluje svalový korzet a není možné na nich sedět jinak než vzpřímeně. „Balóny na sezení, stejně jako kdysi módní klekačky, jsou vítaným zpestřením, ale nedoporučuji je na celodenní sezení,“ varuje doktorka Soukupová.

Zádová opěrka má stejnou funkci jako složený ručník pod křížovou oblastí páteře, umožňuje ale přesné nastavení opěry a nedeformuje se. Názory na područky u pracovních židlí se liší. Na jednu stranu pomáhají držet paže ve správné poloze, ale pokud jsou z tvrdého materiálu, mohou škodit tlakem na loket a předloktí.

Základem je pohyb

Správné sezení na správně nastavené židli je jen jedním pilířem zdravých zad. Tím druhým jsou pravidelné přestávky, nejlépe po dvaceti minutách, během kterých se protáhnete (cviky na protáhnutí páteře přineseme v dalších dílech seriálu). „Důležitým faktorem je doba strávená u počítače. Jakmile překročí cca 6 hodin, i dobře uspořádané místo a dobré sezení nezamezí únavě. V případě, že si ale děláte přestávky v práci, jste unaveni až po delší době,“ dodává Soukupová radu, jak přežít i delší pracovní dobu. „Přestávky doporučuji každou půlhodinu. Stačí vstát, projít se a trochu protáhnout, podívat se z okna,“ vysvětluje.

Šikovným trikem může být umístění kopírky, tiskárny nebo pořadače s dokumenty na opačném konci kanceláře. „Ke zlepšení ergonomie pracovního místa může sloužit tzv. dynamické sezení,“ vysvětluje doktorka Soukupová.

Při samotném sezení je třeba dbát na to, abyste se pohybovali v rámci možností, např. čas od času propnuli nohy nebo se zahoupali na židli. Zejména ženy by pak měly dbát na to, aby neseděly s překříženýma nohama, což podporuje vznik křečových žil. „Při déletrvající práci u počítače je také vhodné zvýšení polohy nohou např. podložkami pod nohy a nebo zvednutím na židli, eventuelně na stůl,“ uzavírá Soukupová.

Zajímá vás, zda se vyplatí investovat do gelové podložky pod zápěstí nebo ergonomické klávesnice?

V dalším díle se zaměříme na klávesnice, myši a další pracovní pomůcky.

Klávesnice

Počítačová klávesnice vychází z psacího stroje. Má stejné rozložení písem a podobný design základní části. I když se toto rozložení může zdát poněkud nelogické, má svůj účel – bohužel pouze u psacích strojů. První psací stroje měly klávesy seřazené podle abecedy, ale záhy se zjistilo, že při rychlém psaní se některá písmenka zasekla, a tak se změnilo rozložení kláves, které je v podstatě známé dodnes. První počítačovou klávesnici vymysleli technici u společnosti IBM. Tato klávesnice měla 83 tlačítek. Do dnešní doby se rozrostla o dalších 21. I když již bylo několik pokusů o zásadní změnu rozložení kláves na klávesnici, zatím se žádný z nich neuchytil. Prozatím se tedy výrobci spokojují s tím, že ke standardním tlačítkům přidávají nadstandardní, která umožní jedním stiskem spouštět různé programy, nebo tyto programy částečně ovládat (například ovládání hlasitosti).

Objevit také můžete klávesnice, které jsou vybaveny náhražkou myši, ať již v podobě kolečka nebo dotykové plochy (touchpad) a příslušnými dvěma tlačítky. Lidé, kteří píši všemi deseti prsty, by měli vyzkoušet speciálně zalomenou ergonomickou klávesnici, která vypadá, jako by byla na uprostřed rozlomena a spodní kraje byly mírně posunuty. Taková klávesnice nabízí mnohem přirozenější polohu ruky při psaní, což se projeví nejen menším namáháním, ale také rychlejším psaním.

Co by měla splňovat standardní klávesnice?

„Klávesnice by měla mít tlačítka přehledně uspořádaná, s písmeny a číslicemi dobře čitelnými. Co do výšky by měla být nízká s velmi malým sklonem,“ informuje Iva Soukupová, předsedkyně sekce pro ergonomii Společnost pracovního lékařství.

Co se samotných kláves týká, jejich standardní zdvih, tedy rozdíl mezi výškou před a po stisku, se pohybuje kolem 4 mm. Svalová síla na tlačítka by měla být minimální. To znamená, že by tyto měly být lehce stlačitelné.

I když se může zdát, že na klávesnici není moc co zkazit, ne každý takový výrobek je vhodný: „I u nás lze koupit i od firmy zabývající se výpočetní technikou nevhodnou klávesnici,“ říká Soukupová.

Myši

Myš, která byla původně výdobytkem velkých sálových počítačů a běžným uživatelům ji poprvé nabídla firma Atari, přinesla do světa PC společnost Microsoft. Ta ji začala dodávat ke svému novému textovému procesoru Word. Hranatá myš tehdy stála necelých 200 amerických dolarů a byla již vybavena dvěma ovládacími tlačítky. Rozvoj tohoto ovládacího prvku nastal s příchodem operačního systému Windows 95 s grafickým rozhraním, kde byl uživatel bez myši značně diskriminován. Rok 1999 byl přelomem v oblasti snímací technologie, neboť světlo světa spatřila optický systém, kterému se dostává čím dále tím větší popularity. Vysokou užitnou hodnotu přinesl také vynález ovládacího kolečka, které umožňuje plynulý posun v dokumentu či na WWW stránce a zároveň má funkci třetího tlačítka.

Současné nejnovější modely jdou ještě dál a jejich funkce přebírají mnohé nápady z jiných polohovacích zařízení, jako je joystick či gamepad. Dříve, než si budete pořizovat novou myš, si však ujasněte, co vše od ní budete očekávat a na co ji budete využívat. Je zbytečné investovat několik tisíc korun do nového produktu, když vás jeho další funkce budou spíše obtěžovat, než pomáhat.

Jak na myš?

Podle doktorky Soukupové by myš by měla být dobře tvarovaná do ruky, pro ženy menší a prsty a dlaň by měly být při používání myši nejlépe v rovině s předloktím. Záleží na tom, aby ovládání tlačítek nebylo „tvrdé", nevázlo a aby myš při uchopení do dlaně netlačila hranami do částí dlaně nebo prstů. Práce s myší musí být zkrátka příjemná, a pokud tomu tak není, je potřeba si vyzkoušet jiný model.

Zdravotní rizika

„Při dlouhodobém psaní na nevhodné klávesnici a při používání špatně tvarované myši a při jejím nevhodném dlouhodobém držení dochází k onemocnění z tzv. jednostranného zatěžování,“ vysvětluje předsedkyně sekce pro ergonomii. To vede nejdříve ke zvýšené únavě pohybového systému rukou až celých paží a následně k možným zdravotním změnám až poškození pohybového systému.

Částečně mohou pomoci různé podložky a speciální podstavce, které jsou vyráběny z různých materiálů. „Pomůcky, jako jsou podložky nebo područky, je však nutné vybírat vždy v souvislosti s podmínkami práce. Záleží zde na druhu vykonávané činnosti, času stráveném při práci s počítačem, resp. při práci na klávesnici, a zejména s celkovým uspořádáním pracoviště - pracovního místa,“ osvětluje Soukupová.

Tyto pomůcky jsou vhodné pro vyrovnání výškových rozdílů mezi plochou stolu a klávesnicí. Pokud při otáčení k jiné práci na jiné pracovní ploše nebudou područky vadit, je jejich využívání vhodné, neboť odlehčují napínanému svalstvu např. předloktí při déletrvající práci. Je potřeba si dát pozor, aby prostor pod zápěstím vyplňovala podložka z materiálu, který nechladí a je vzhledem ke klávesnici tak, aby zápěstí bylo v rovině s předloktím.

Podložky se osvědčují

„Používám podložky cca 3/4 roku,“ říká Karel Jiránek, Project Manager společnosti BeeInside. „Dříve mě občas bolely ruce a na chvíli mi znecitlivěla zápěstí nebo prsty. Podložky ke klávesnici a myši s polštářkem pro zápěstí mají tu výhodu, že ruku podloží v optimální výšce a pak i při „pasivním“ čtení nebo zamyšlení, kdy s rukama nehýbu, spočívají na příjemně měkkém povrchu,“ dělí se o své zkušenosti. „Od té doby žádné „vědomé“ problémy nepociťuji,“ uzavírá Jiránek.

Bezdrátové systémy

Asi každý se již někdy setkal s problém, kdy délka kabelu myši či klávesnice prostě nestačila. Navíc kabel na stole není nic estetického. Výrobci pro tyto případy nabízejí bezdrátové systémy, buď v podobě samostatné myši či klávesnice či setu obou zařízení dohromady. Výhoda při psaní či ovládání počítače bez „drátového“ omezení jsou nasnadě.

Přenosné počítače

Samostatnou kapitolou jsou pak klávesnice a myši pro ovládání přenosných počítačů a PDA. Čím menší je takové zařízení, tím větší ústupky ergonomii a praktičnosti musí výrobce udělat. Ideální je v těchto případech využívat externí zařízení pro ovládání. To je však většinou možné jen na pracovním prostoru v práci či doma.

Jaká jsou tedy základní pravidla?

• Při práci na počítači pohybovat očima, dívat se na celou obrazovku, hýbat očima uvolněně a bez násilí.
• Pravidelně mrkat a čas od času přeostřit na vzdálenost větší než 5 metrů.
• Po každé hodině si na chvíli odpočinout a provést pár očních cviků (viz dále).

Jak si nastavit počítač, aby oči nebolely?

O tom, jaký si vybrat monitor a jak si jej nastavit, jsme psali v tomto článku. Samotné rozlišení monitoru jsme popsali zde, jak si nastavit obnovovací frekvenci zde. Důležité je také nastavení velikosti písma. Nemá smysl se vysilovat při čtení příliš malých písmen. Pro ty, kdo většinu pracovního dne stráví čtením dokumentů, může prospět i různé nastavení barevných kombinací.

Jaké jsou nejšetrnější kombinace barvy pozadí a textu? Uvádíme je od nejvhodnější.

Černá na žluté, zelená na bílé , červená na bílé, modrá na bílé, bílá na modré, černá na bílé.

Barva pozadí se ve Wordu nastaví jednoduše: po označení textu klikneme na Formát, pak vybereme Pozadí a z nabízených barev tu, která je nejpříjemnější. Barva písma se nastaví v menu Formát, Písmo, Barva písma.

Oční gymnastika

Bolavé oči nejvíc touží po uvolnění. Nejjednodušší způsob, jak ulevit očím, je zavřít je a přikrýt dlaněmi, při tom se jich ale nedotýkejte. Představujte si příjemné barvy a takto relaxujte dvakrát denně několik minut.

Podobně pomáhá i zavřít oči a natočit obličej ke slunci. Dále může očím pomoci obyčejné mrkání, které oči zvlhčuje. V optimálním případě byste měli mrknout jednou nebo dvakrát každých deset vteřin.

Oční svaly, stejně jako všechny ostatní, se dají cvičit. Mezi základní cviky patří přeostřování zraku a pohybování očima.

Pohybování očima

Každý, kdo podstoupil vyšetření očního pozadí, jistě tyto cviky zná. A ty, kdo se zatím k očnímu lékaři nedostali, se jejich pomocí mohou této návštěvě i vyhnout. Cvičení je velmi jednoduché. Každou fázi je třeba opakovat desetkrát až dvacetkrát. V první fázi pohybujete očima za zavřenými víčky nahoru a dolu. Pak následuje pohyb doprava a doleva. V poslední fázi kružte oční bulvou jedním i druhým směrem. Poté všechna cvičení zopakujeme s otevřenýma očima.

Přeostřování

Palec jedné ruky držíme ve vzdálenosti asi 20 cm od nosu. Druhou ruku úplně natáhneme a vztyčíme palec tak, aby se překrývaly. Zaostříme na jeden palce. Mrkneme a přeostříme na druhý. Tento cvik také opakujeme dvacetkrát.

Toto cvičení můžeme provádět i s jinými předměty, z nichž jeden je vzdálený cca 30 cm, druhý několik metrů. Je zapotřebí, aby oba předměty byly v zákrytu, a je nutné během cvičení pravidelně mrkat.

Princip funkce

Obrazová data jsou zpracována následujícím postupem:

1. Nalezení ptáků v obrázku

   1. Zpracování obrázku modelem pro detekci objektů v obrázku

   2. Filtrování pouze objektů pták

   3. Filtrování pouze objektů s určitou jistotou

   4. Uložení souřadnic pro další zpracování

2. Vyřezání částí obrázku podle souřadnic z detekce

3. Zjištění druhů

   1. Zpracování každého vyřezaného obrázku modelem pro určení druhu ptáka

   2. Filtrování pouze výsledků s určitou jistotou

   3. Uložení výsledků pro další zpracování

4. Anotace původního obrázku

   1. Do původního obrázku jsou nakresleny rámečky podle umístění detekovaných ptáků

   2. K rámečkům jsou dopsány druhy ptáků a jejich jistota

Model pro klasifikaci obrázků

Pro projekt byl natrénován vlasní model pro určení druhu ptáka

Třídy		Sada dat		Obrázek
Druh ptáka	Název třídy	Počet trénovacích obrázků	Počet testovacích obrázků
kos černý	common_blackbird	3	11
sojka obecná	eurasian_jay	314	1116
brhlík lesní	eurasian_nuthatch	172	98
strakapoud velký	great_spotted_woodpecker	199	75
sýkora koňadra/modřinka	great_tit	183	173

Videa